Gleb Jevgeňjevič Kotělnikov(30.1.1872-22.11.1944)
Ruský vynálezce padáku(původem herec) byl inspirován smrtí pilota Lva Macieviče při havárii
letadla na leteckém dni v roce 1910.Začal studovat a již za rok si nechal patentovat svůj vynález-padák RK-1.
Padák byl umístěn na zádech v obalu z něhož byl vymršťován pomocí pružin.Vrchlík byl kulatý.
Výhodou bylo,že šel otevřít v jakékoli poloze po výskoku.Dále se podílel na vývoji záchranných a brzdících padáků.Další jeho padáky RK-2 aRK-3.
Franz Reichelt (18??-1912)
Reichelt navrhl plášť podobný padáku. Svému vynálezu věřil natolik,
že s ním provedl dne 4.února 1912 seskok z Eiffelovy věže.
Před zraky kamer a diváků byl jeho seskok z výšky 60m poslední.
ŠTEFAN BANIČ (1870-1941)
Slovenský vynálezce padáku se narodil v Neštiche pri Trnave v r.1870. 
Chudoba ho donutila jako mnoho dalších aby v r.1907 odcestoval do USA.
Zde pracoval na polích,v dolech až se usadil v pennsylvánském městě
Greenville,kde si našel místo v továrně na stroje.V té době se v Americe
začalo rozvíjet letectví.Tak jako Kotělnikov přemýšlel nad zmařenýmy životy
pilotů .V roce 1911 měl Kotělnikov patentován padák RK-1 a do r.1914
jich bylo vyrobeno prvních 70 kusů.V té době uznali Baničovi v USA i jeho vynález.
Kdyby se nezachovala patentová listina č.1108484 z r.1914 sotva by někdo
věděl,že se skromný slovenský rodák podílel na vývoji světového parašutismu a
letectví.Jeho padák se podobal velkému deštníku se soustavou několika pružin.
V roce 1915 ho sám Banič předvedl zástupcům patentového úřadu USA seskokem
z 15poschoďové budovy ve Washingtonu.Poté následovaly i seskoky z letadla.
Armáda USA jeho patent odkoupila a stal se čestným členem letectva USA.
V r.1917 se vrátil do své rodné obce,kde pracoval jako zednický mistr a později
objevil jeskyni Driny.V roce 1941 zde umírá.Ale až dlouho po smrti se dočkal
mnoha poct.Za zmínku stojí,že 8.4.2000 po něm byla v Ondřejově pojmenována
planetka 2000GR82 která nese jméno BANIČ (25864)
